Víc videoklipů než písní: Mike Sain't Louis odpovídá na urážky kvůli umělé inteligenci tím, že dál vydává

Madrid, 25. října 2026. Kuriozita na úvod: katalog Mika Sain'ta Louise obsahuje 273 singlů, ale videoklipů k nim vytvořil přes 280. Má tedy víc obrazů než písní. Pro umělce, kterému se pravidelně píše, že „nic nedělá, protože všechno udělá stroj“, je to docela výmluvné číslo. Za oběma ciframi stojí zhruba dva roky práce, tisíce rozhodnutí a jeden člověk, který si každé z nich podepsal.

Mike Sain't Louis je indie alternativní umělec z Madridu, který se sám představuje jako „první AI písničkář“. Píše všechny texty a zároveň je skladatelem, hudebním producentem, uměleckým ředitelem a šéfem vlastního nezávislého labelu MIKE SAIN'T LOUIS, bez vydavatelství a bez prostředníků. Hudba a vokální interpretace vznikají pomocí umělé inteligence, kterou řídí verzi po verzi; slova, nápad a umělecký směr jsou jeho. Tak vznikl projekt PLANETA GAYFOLK.

Zprávy, které se čtou tři vteřiny a bolí tři dny

O tom, jak se pracuje s umělou inteligencí, mluví Mike Sain't Louis otevřeně od prvního řádku. Ta otevřenost má ale svou cenu. Část z ní se platí v komentářích: že jeho hudba je odpad, že není umělec, že by se měl stydět.

Nejhorší podle něj není délka takové zprávy, ale načasování. Celé odpoledne vybírá mezi dvěma verzemi refrénu, otevře telefon, aby zjistil, jestli se nová píseň někomu líbí, a první, co uvidí, je člověk, který ji neslyšel a píše mu, že by měl zmizet.

Vážná debata existuje. Tohle ale není ona

Umělec přitom netvrdí, že je kritika AI v hudbě nesmyslná. Naopak. Za legitimní považuje otázky, na kterých na tvůrčí scéně skutečně záleží: na jakých písních se nástroje trénovaly a zda autoři dali souhlas, co to znamená pro muzikanty, kteří žijí z menších zakázek, jak se dělí autorství a zda má posluchač právo vědět, jak hudba vznikla. Sám v některých z těchto otázek přiznává nejistotu.

Když mu někdo napíše s jednou z těchto obav, i když naštvaně, je podle něj o čem mluvit. Jenže většina toho, co mu chodí, se za debatu jen převléká. Na nic se neptá, na žádný konkrétní problém neukazuje a o odpověď nestojí. Téma AI je jen záminka.

Rozlišovat mezi těmito dvěma druhy zpráv je podle něj otázka duševní hygieny. Na první odpovídá, druhé nechává ležet. Pomáhá mu i jednoduchá zásada: nepouštět si komentáře k sobě ve chvílích, kdy je unavený. Další pravidlo zní, že hodnotu písně neměří podle nejhlasitějšího komentáře, ale podle zpráv lidí, kteří v ní našli sami sebe. Takové zprávy si schovává. A když přijde špatný den, čte si je znovu.

„Nepíšu proto, abych přesvědčil ty, kdo mě nenávidí,“ dodává. „Píšu pro toho jednoho člověka, který si v noci pustí písničku a poprvé má pocit, že mu někdo věří.“

„Outsider radical“: manifest místo obhajoby

Nejpřímější odpovědí je píseň „Outsider radical“, kterou sám popisuje jako manifest. Vychází z věty, kterou slyšel mnohokrát: že použít AI není umění, že to, co dělá, se nepočítá. Kuriózní podle něj je, že nikdo neříká totéž malíři o štětci nebo hudebníkovi o syntezátoru.

„Já AI nepoužívám, abych se schoval, ale abych se odhalil,“ stojí v jeho textu k písni. Každý verš projektu podle něj vzniká z něčeho, co prožil dřív, než to napsal: ze ztráty, z citového zneužívání, ze vzteku, z krásy i z naděje. Stroj tohle nevymyslí, jen pomáhá přeměnit to v celý vesmír. Manifest končí myšlenkou, že duše není v technice, ale v záměru. A jeho záměr byl vždycky jasný: proměnit bolest v krásu a samotu v hymnu.

S tím souvisí i cíl, o kterém Mike Sain't Louis veřejně mluví. S odbornou pomocí převádí do hudby roky vztahů s narcistickými partnery, aby zviditelnil psychické zneužívání a jeho stopy na duševním zdraví a aby se ti, kdo to zažívají, cítili viděni a aby jim někdo věřil.

„Mi salvador“: odpověď na parketu

Druhá píseň odpovídá jinak, tancem. „Mi salvador“ je taneční skladba ve spanglishi, kde se angličtina a španělština střídají uprostřed verše. Odehrává se v noci na parketu, v Benidormu, kde podle textu žijí sny, a končí až za svítání. Refrén prosí o světlo a barvu, o pohyb, který zažene bolest a vyléčí srdce, a uzavírá ho prosté: „Your rhythm, mi salvador.“

„Ne každá odpověď musí být naštvaná,“ směje se umělec. „Někdy je nejlepší reakce na někoho, kdo ti píše, že to, co děláš, nemá duši, vydat píseň, u které lidi tančí do rána.“

Proč to může zajímat české publikum

Debata o umělé inteligenci v kultuře probíhá v celé Evropě a Mike Sain't Louis do ní vstupuje z neobvyklé pozice: jako člověk, který AI používá veřejně, nic neskrývá a zároveň bere vážně otázky, které si kladou jeho kritici. Jeho písně jsou převážně ve španělštině, některé i v angličtině, francouzštině či portugalštině. Hlavním publikem je pro něj Evropa a Latinská Amerika. Fotografie ze skleníku, plného rostlin, které rostou svým tempem, k tomu příběhu sedí: i on dál pěstuje své.

Kde poslouchat a stahovat

Obě písně i celý katalog lze zdarma poslouchat a stahovat na https://mikesaintlouis.com, u každé skladby je kompletní text. Hudba je k dispozici také na Spotify, Deezeru a hlavních platformách.

O Mikovi Sain'tu Louisovi

Mike Sain't Louis je textař indie alternativní scény se sídlem v Madridu, který svůj label vede úplně sám. Jeho drzý, necenzurovaný queer pop plný humoru a campu sahá od electropopu přes španělskou coplu až po baladu. Trilogie GAYFOLK – „Descubierto un nuevo planeta llamado GAYFOLK“, „Ojalá se pudiera viajar a GAYFOLK“ a „El día de la liberación“ – vypráví o cestě na planetu, kde může každý žít takový, jaký je. V roce 2024 se jeho píseň „Tan Cateto“ stala virální na TikToku.

Kontakt pro média

E-mail: info@mikesaintlouis.com Web: https://mikesaintlouis.com Instagram: @planetagayfolk